Stránky

úterý 14. dubna 2020

Plánování a založení prvního záhonu

Po osmi letech přesouváme své zahradničení z větrného, severního balkónu na prosluněný záhon. Máme před sebou rekonstrukci celého domu, takže více jak jeden záhon letos bohužel nezvládneme. Na tomhle našem jedináčkovi budeme hlavně experimentovat. Chceme otestovat, jak funguje mulčování štěpkou a závlaha pomocí zakopaných květináčů. V příspěvku je zdokumentovaný náš postup při zakládání prvního záhonu.




Plánování záhonu

Než jsme se pustili do kopání, dlouho jsme se rozmýšleli, jak má zahrada na konci vypadat. Přestěhovat záhon sice není až tak těžké, ale proč si přidělávat práci. Celou zahradu jsme si nakreslili v měřítku 1 cm = 1 m.

Druhá a určitě ne poslední verze plánu Zahrady pod ořechem. 


Při plánování záhonů jsme zvažovali potřebný prostor, oslunění i budoucí workflow.
  • Prostor - Záhonoviště by mělo mít osm záhonů o rozměrech 1,2 x 3.6 m. Celkem takřka 35 m2 pěstební plochy. Jako první jsme založili záhon v pravém horním rohu a od něj budeme příští rok pokračovat.
  • Slunce - Záhon je orientovaný ze severu na jih v mírném svahu. Jediným zdrojem stínu je švestka na východní straně záhonu a ořech  několik metrů na západ od záhonu. Většinu dne by tedy měl být přímo na slunci. 
  • Zahradní workflow - Tušíme, kde budeme mít sklad nářadí, kompost, skleník, vodu a polní kuchyni na zpracování úrody. Snažili jsme se tedy umístit záhon tak, aby k němu byl s kolečkem pohodlný a rychlý přístup ze všech potřebných stanovišť.

Vyměření záhonu

Rozměry záhonu jsou 1,2 m x 3,6 m. Než jsem se pustila do kopání, záhon jsem si vykolíkovala pomoci čtyř tyček a provázku. Dokázala jsem si díky tomu lépe přestavit rozměry i umístění.

Založení a složení záhonu

Plánujeme zahradu fungující na základě permakultruních principů (o tom až někdy jindy) a jednou z metodou je i tzv. no-dig gardening, tedy zahradničení bez rytí. Pod zemí žije ohromné množství organizmů, které svým metabolismem zlepšují kvalitu půdy a tím prostředí pro rostliny. Zastánci no-dig přístupu tvrdí, že pravidelné rytí a kopání tento křehký systém narušuje a v půdě je pak méně živin i vlhkosti.

První záhon jsme se přesto rozhodli založit tradičně, tj. vyrytím. Obávali jsme se, že pokud ztvrdlou a ušlapanou hlínu nevykopeme, značně tím ztížíme práci kořenům naší zeleniny.  Inspiroval nás především Jaroslav a Lada Svobodovi (2016 2018).  Svobodovi i řada dalších zahradníků (např. Downding, 2020) tvrdí, že začnete-li včas, můžete založit záhon i bez kopání pomocí kartonu a hromad kompostu. My tentokrát neměli ani čas, ani kompost, tak jsme to zryli. Další záhon už budeme zakládat kompletně no-dig a porovnáme výsledky.

Alfou a omegou záhonů v přírodních zahradách je kompost, kterým by se měli záhony vyplnit. Toho v začátcích moc nemáme a tak jsme si trochu zaimprovizovali.

Jako svrchní mulč jsme zvolili štěpku z listanatých stromů, protože štěpka z jehličnanů okyseluje půdu a pod slámou se mohou zabydlet slimáci . Mulč na povrchu záhonů má několik funkcí. Nepropouští světlo, takže brání růstu plevelů, zabraňuje vypařování a tím pomáhá udržet vlhkost a navíc se pomalu rozpadá (resp. je rozpadána), takže dodává do záhonu živiny. Štěpku jsme koupili na bazaru.

V našem záhonu jsou čtyři vrstvy (odspodu): 
  1. Suchá tráva (15 cm pro slehnutí) 
  2. Kompost (15 cm, tj. 7 koleček) 
  3. Vykopaná hlína bez drnů a jílu (20 cm)
  4. Štěpka (15 cm) 

Fotopostup krok za krokem 



1. Vykolíkovala jsem si rozměry záhonu a začala rýt. 

 2. Vykopala jsem první vrstvu drnů, který byla nejnáročnější.

 3. Druhá vrstva už šla lépe, ale v dolní části záhonu jsem doslova narazila na jíl a v horní na kořeny 4 m vzdálené jabloně.


4. Nemáme zatím dost kompostu, abychom jím vyplnili celý záhon. Záhon jsme proto vyplnili vrstvou suché trávy, abychom dodali alespoň nějaký organický materiál k tomu trochu kompostu co máme. 




5. Nakonec jsem na kompost nahrnula vykopanou hlínu, pokud možno bez drnů a jílu.

6. Povrch záhonu jsme pokryly štěpkou s listnatých stromů. 

Co příště udělám jinak


  1. Nebudu kopat! Je to dřina a pokud má pravdu Charles Dowding je to zbytečná dřina. 
  2. Když už kopat budu, tak dám na dno drny, které jsem v náhlém pominutí smyslu do záhonu nevrátila a na ně mnohem víc sena. Záhon si hodně sedne a při nedostatku kompostu, by bylo lepší, narvat tam sena víc. 

Záhon je hotový a mi teď doma vesele klíčíme a chystáme sadbu. I to je v našem podání velké dobrodružství plné slepých uliček, které si sem na blog určitě sepíšu. 





Použité zdroje

DOWDING Charles. Start Out No Dig, one method with cardboard and compost. 30. 3. 2020. Dostupné z: https://youtu.be/0LH6-w57Slw  

SVOBODA Jaroslav. Zelenina V. Povrch záhonů: Aneb jak se liší horní vrstva pro různé fáze a zeleniny. Poslední aktualizace 2016. Dostupné z: http://ekozahrady.com/zelenina_povrch_zahonu.htm

SVOBODA, Jaroslav a Lada SVOBODOVÁ. Zelenina z ekozahrady: pro radost i soběstačnost. Praha: Smart Press, 2018. ISBN 978-80-87049-95-2.




Žádné komentáře:

Okomentovat